čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈʃʊkat]

dělení

editovat
  • šu-kat

sloveso

editovat
  • intranzitivní
  • tranzitivní

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas šukám šukáš šuká šukáme šukáte šukají
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
šukej šukejme šukejte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné šukal šukala šukalo šukali šukaly šukala
trpné šukán šukána šukáno šukáni šukány šukána
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný šukaje šukajíc šukajíce

význam

editovat
  1. (slangově, zhruběle) souložit[1]
    • Já bych šukal až bych pukal.
  2. (zastarale) pobíhat z místa na místo
    • Mám čejku rád, jak hustou travou šuká…[2]
  3. (zastarale) vykonávat drobné práce
    • Když neměla ani venku, ani v domácnosti co šukat, seděla nejraději ve své sedničce, která byla hned u kuchyně a čeledníku.[3]
  4. (zastarale) vytrvale hledat
  5. (zastarale) provozovat dětskou hru s kuličkami

překlady

editovat
  1. souložit
  2. vytrvale hledat

synonyma

editovat
  1. souložit; (vulgárně) mrdat, prcat, jebat, píchat, šoustat

související

editovat

reference

editovat
  1. SOCHOVÁ, Zdeňka; POŠTOLKOVÁ, Běla. Co v slovnících nenajdete (Novinky v současné slovní zásobě) Část 6.. Naše řeč, 1995, roč. 78, čís. 3. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Josef Václav Sládek: Na prahu ráje
  3. NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola I, s. 9–17.

externí odkazy

editovat