koledník
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [kɔlɛdɲiːk]
dělení editovat
- ko-led-ník
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | koledník | koledníci |
| genitiv | koledníka | koledníků |
| dativ | koledníkovi / koledníku | koledníkům |
| akuzativ | koledníka | koledníky |
| vokativ | koledníku | koledníci |
| lokál | koledníkovi / koledníku | kolednících |
| instrumentál | koledníkem | koledníky |
význam editovat
- ten, kdo koleduje
- Z řady míst Šumavy existují zprávy o tříkrálovém koledování. Koledníci si oblékli přes kabát dlouhou bílou košili a na hlavě měli koruny z papíru. Ve svých koledách králové líčili svou dlouhou cestu k jeslím Spasitele.[1]
překlady editovat
- angličtina: carol singer
- polština: kolędnik m
- ruština: колядовщик m
- slovenština: koledník m
související editovat
poznámky editovat
Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-04-04]. Heslo koledník.
- ↑ HORPENIAK, Vladimír. Vánoční koledování na Šumavě a Pošumaví. [Cit. 2021-04-04]. Dostupné online.