kolonizovat

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔlɔnɪzɔvat]

dělení

• ko-lo-ni-zo-vat

sloveso

• nedokonavé či dokonavé
• tranzitivní

varianty

• (zastarale) kolonizovati

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	kolonizuji	kolonizuješ	kolonizuje	kolonizujeme	kolonizujete	kolonizují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	kolonizuj	kolonizujme	kolonizujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	kolonizoval	kolonizovala	kolonizovalo	kolonizovali	kolonizovaly	kolonizovala
trpné	kolonizován	kolonizována	kolonizováno	kolonizováni	kolonizovány	kolonizována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	kolonizuje	kolonizujíc	kolonizujíce
minulý	kolonizovav	kolonizovavši	kolonizovavše

význam

1. vytvořit osídlení (určitého místa)
   • Anatol táhne s ptáky, prchá z Golgoty, ztrácí se v Moskvě, odchází do důchodu, kolonizuje kosmos a vůbec akčně rozvíjí svou jedinečnou migrační poetiku.
2. přeměnit určité osídlení ve svoji kolonii

překlady

1. —
2. přeměnit v kolonii

   • angličtina: colonize, colonise
   • francouzština: coloniser
   • slovenština: kolonizovať
   • španělština: colonizar

synonyma

1. osídlit, usídlit se
2. —

související

• kolonizace
• kolonizační
• kolonizátor
• kolonie
• kolona

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-10-12]. Heslo kolonizovat.