kombinace

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔmbɪnat͡sɛ]

dělení

• kom-bi-na-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kombinace	kombinace
genitiv	kombinace	kombinací
dativ	kombinaci	kombinacím
akuzativ	kombinaci	kombinace
vokativ	kombinace	kombinace
lokál	kombinaci	kombinacích
instrumentál	kombinací	kombinacemi

význam

1. spojení dvou či více různých entit
2. (v matematice) libovolný způsob výběru určitého počtu z množiny více různých prvků

překlady

1. spojení prvků

   • angličtina: combination
   • francouzština: combinaison ž
   • italština: combinata ž, combinazione ž
   • němčina: Kombination ž
   • portugalština: combinação ž
   • slovenština: kombinácia ž
2. výběr prvků z množiny

   • italština: combinazione ž

související

• kombinační
• kombinačky
• kombinovat
• kombinatorika
• kombinéza
• kombiné
• kombinát
• kombinátor
• kombík

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-04-02]. Heslo kombinace.

externí odkazy

• Rozcestník Kombinace (rozcestník) ve Wikipedii
• Téma Kombinace ve Wikicitátech