komolit

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔmɔlɪt]

dělení

• ko-mo-lit

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

varianty

• (zastarale) komoliti

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	komolím	komolíš	komolí	komolíme	komolíte	komolí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	komol	komolme	komolte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	komolil	komolila	komolilo	komolili	komolily	komolila
trpné	komolen	komolena	komoleno	komoleni	komoleny	komolena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	komole	komolíc	komolíce

význam

1. drobnou, většinou nezáměrnou, změnou upravovat (slova či jména) tak, že je jim hůře rozumět nebo znamenají něco jiného
   • Učitel branné výchovy si bůhvíproč liboval v tom, že záměrně a soustavně komolil příjmení svých žáků, a projevoval v tom nebývalou kreativitu.

překlady

1. chybně vyslovovat

   • angličtina: distort, garble
   • francouzština: déformer, écorcher

související

• komolení
• zkomolit
• zkomolený
• komolý

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-09-20]. Heslo komolit.