konjugace

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔnjʊgat͡sɛ]

dělení

• kon-ju-ga-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	konjugace	konjugace
genitiv	konjugace	konjugac
dativ	konjugaci	konjugacím
akuzativ	konjugaci	konjugace
vokativ	konjugace	konjugace
lokál	konjugaci	konjugacích
instrumentál	konjugací	konjugacemi

význam

1. (v jazykovědě) časování
2. (v biologii) způsob přenosu genetické informace mezi dvěma buňkami

překlady

1. časování

   • angličtina: conjugation
   • finština: konjugaatio
   • němčina: Konjugation ž
2. proces párování chromozomů

   • angličtina: conjugation
   • němčina: Konjugation ž

související

• konjugační
• konjugovaný

externí odkazy

• Rozcestník Konjugace ve Wikipedii