kontušovka

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔntʊʃɔfka]

dělení

• kon-tu-šov-ka

etymologie

Z polského Kontuschowka.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kontušovka	kontušovky
genitiv	kontušovky	kontušovek
dativ	kontušovce	kontušovkám
akuzativ	kontušovku	kontušovky
vokativ	kontušovko	kontušovky
lokál	kontušovce	kontušovkách
instrumentál	kontušovkou	kontušovkami

význam

1. druh kořalky vonící po koriandru, anýzu a fenyklu
   • „Teď to chápu,“ řekl rytmistr, zjistiv nesporné situaci svým bystrým, zkušeným čichem, „rum, kontušovka, čert, jeřabinka, ořechovka, višňovka a vanilková. - Pane strážmistr,“ obrátil se na svého podřízeného, „zde vidíte příklad, jak nemá četník vypadat. Takhle si počínat je takový přečin, že o tom bude rozhodovat vojenský soud. Svázat se s delikventem želízky. Přijít ožralý, total besoffen. Přilézt sem jako zvíře. Sundejte jim to.“

překlady

1. • němčina: Kontuschowka

související

• kontušovkový

externí odkazy

• Článek Kontušovka ve Wikipedii