kouzlení

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔʊ̯zlɛɲiː]

dělení

• kou-zle-ní

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kouzlení	kouzlení
genitiv	kouzlení	kouzlení
dativ	kouzlení	kouzlením
akuzativ	kouzlení	kouzlení
vokativ	kouzlení	kouzlení
lokál	kouzlení	kouzleních
instrumentál	kouzlením	kouzleními

význam

1. provádění kouzel

synonyma

1. čarování

související

• kouzlo
• kouzelník
• kouzlit
• kouzelný
• okouzlit
• okouzlení
• okouzlující