čeština

editovat

výslovnost

editovat

etymologie

editovat

Převzato z bavorského a rakouského nářečního Kraxe — „nůše, krosna“. V němčině vzniklo zřejmě přejímkou slovanského kořene kros-, nejspíše okolo přelomu 8. a 9. století ze slovinského krošnja. Význam kořene kros- je podle V. Machka „jednoduché dřevěné rámové zařízení“, což by vysvětlovalo české krosna i např. slovenské krosná — „tkalcovský stav“. Slovo kraksna je v češtině písemně doloženo od 20. let 20. století.[1]

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ kraksna kraksny
genitiv kraksny kraksen
dativ kraksně kraksnám
akuzativ kraksnu kraksny
vokativ kraksno kraksny
lokál kraksně kraksnách
instrumentál kraksnou kraksnami

význam

editovat
  1. (v obecném jazyce, hanlivě) starý opotřebovaný stroj
    • To je kraksna, zase to nejede.

překlady

editovat
  1. starý opotřebovaný stroj

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Kraksna. Naše řeč, 1994, roč. 77, čís. 4, s. 222. Dostupné online. ISSN 0027-8203.