kraksna
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [kraksna]
etymologie editovat
Převzato z bavorského a rakouského nářečního Kraxe — „nůše, krosna“. V němčině vzniklo zřejmě přejímkou slovanského kořene kros-, nejspíše okolo přelomu 8. a 9. století ze slovinského krošnja. Význam kořene kros- je podle V. Machka „jednoduché dřevěné rámové zařízení“, což by vysvětlovalo české krosna i např. slovenské krosná — „tkalcovský stav“. Slovo kraksna je v češtině písemně doloženo od 20. let 20. století.[1]
podstatné jméno editovat
- rod ženský
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | kraksna | kraksny |
| genitiv | kraksny | kraksen |
| dativ | kraksně | kraksnám |
| akuzativ | kraksnu | kraksny |
| vokativ | kraksno | kraksny |
| lokál | kraksně | kraksnách |
| instrumentál | kraksnou | kraksnami |
význam editovat
- (v obecném jazyce, hanlivě) starý opotřebovaný stroj
- To je kraksna, zase to nejede.
překlady editovat
poznámky editovat
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971. Heslo kraksna.
- ↑ REJZEK, Jiří. Kraksna. Naše řeč, 1994, roč. 77, čís. 4, s. 222. Dostupné online. ISSN 0027-8203.