krzyk

polština

výslovnost

• IPA: [kʃɨk]
•  krzyk^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	krzyk	krzyki
genitiv	krzyku	krzyków
dativ	krzykowi	krzykom
akuzativ	krzyk	krzyki
instrumentál	krzykiem	krzykami
lokál	krzyku	krzykach
vokativ	krzyku	krzyki

význam

1. křik, výkřik

související

• krzykacz
• krzykliwy
• krzykliwie
• wykrzyknik