kuřátko
Možná hledáte Kuřátko.
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [kʊr̝aːtkɔ]
dělení editovat
- ku-řát-ko
podstatné jméno editovat
- rod střední
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | kuřátko | kuřátka |
| genitiv | kuřátka | kuřátek |
| dativ | kuřátku | kuřátkům |
| akuzativ | kuřátko | kuřátka |
| vokativ | kuřátko | kuřátka |
| lokál | kuřátku | kuřátkách |
| instrumentál | kuřátkem | kuřátky |
význam editovat
- (zdrobněle) kuře
- (nářečně) houba liška obecná
- Tu a tam červená se kropenatá stříška muchomůrek, některý zelenavý holoubek se tiskne ku pletivu starých, hrbolovitých kořenů, zlatožlutá kuřátka pospolitě sobě zvolila lůžko v nízkém mechu, a nedaleko nich i hříbek hnědohlavý sedí, zastíněn jsa trochu keříkem borůvčím.[1]
- (expresivně) jemná, mírná osoba, zvláště dítě nebo děvče[2]
- Přišla jim otevřít malá černá baba se zelenýma očima, hned je vítala, laskavě chrochtala: „Lezte, lezte, kuřátka, moje malá robátka, však jsme dávno čekali na něco sladkého.“[3]
překlady editovat
související editovat
poznámky editovat
- ↑ STRÁNECKÁ, Františka. Některé črty. Praha : Libuše, matice zábavy a vědení, 1885. Dostupné online. Kapitola Facír, s. 45–65.
- ↑ Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2015-06-13]. Heslo kuřátko.
- ↑ ŘÍHA, Bohumil. Lidojed. In Zvířátka a petrovští. 7. vyd. Praha : Albatros, 1977. Dostupné online. S. 30–35.