lázně

čeština

výslovnost

• IPA: [laːzɲɛ]

dělení

• láz-ně

etymologie

Od jednotného čísla lázeň. Staročeské lázn, lázna, lázně, polské łaźnia, staroruské лазня, v jihoslovanštinách chybí. Praslovanské *lazьn'a se obvykle spojuje se slovesem *laziti (srovnej české nářeční lozit, lazit, jinak viz lézt), což se vysvětluje buď jako zařízení, do kterého se leze (primitivní parní lázeň byla zřejmě v zemljance), případně 'zařízení, po němž se leze (do vody)', srovnej význam v ruském dialektovém 'stupeň žebříku, stupátko'.

podstatné jméno (1)

• rod ženský
• pomnožné

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	—	lázně
genitiv	—	lázní
dativ	—	lázním
akuzativ	—	lázně
vokativ	—	lázně
lokál	—	lázních
instrumentál	—	lázněmi

význam

1. prostor nebo budova určená ke koupání či léčení
   • Osmnáctiletý student utonul v pátek hodinu před polednem v bazénu městských lázní ve Zlíně.
2. místo s léčivými prameny, specializované na léčebné pobyty
   • Mariánské Lázně

překlady

1. —
2. místo pro léčebné pobyty

   • angličtina: spa
   • finština: kylpylä
   • francouzština: bains m mn.
   • italština: terme ž mn.
   • latina: thermae ž mn.
   • němčina: Bad s
   • polština: uzdrowisko s, (zastarale) zdrój m
   • slovenština: kúpeľe m mn.

synonyma

1. —
2. (zastarale) teplice, vary

související

• lázeňský
• lázeňství

podstatné jméno (2)

• rod ženský

význam

1. genitiv singuláru a nominativ, akuzativ a vokativ plurálu substantiva lázeň
   • Má bolest tvrdá je, a proto nelze mi ji v slzy rozpustit a jako z lázně vstát.

externí odkazy

• Článek Lázně ve Wikipedii