läkare

švédština

výslovnost

• IPA: [˘lɛːkarə]
• 2. intonace

etymologie

Ze staronorského læknir, které je přes pragermánštinu zřejmě keltskou výpůjčkou. Srovnej např. ruské лекарь, gótské lēkinōn nebo české lékař.

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	läkare	läkaren	läkare	läkarna
genitiv	läkares	läkarens	läkares	läkarnas

význam

1. lékař / lékařka

související

• läka
• tandläkare