tandläkare

švédština

výslovnost

• IPA: [ˇtanːdˌlɛːkarɛ]
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	tandläkare	tandläkaren	tandläkare	tandläkarna
genitiv	tandläkares	tandläkarens	tandläkares	tandläkarnas

význam

1. zubař, zubní lékař

související

• tand
• läkare