lamentování

čeština

výslovnost

• IPA: [lamɛntɔvaːɲiː]

dělení

• la-men-to-vá-ní

etymologie

Verbální substantivum od slovesa lamentovat.

podstatné jméno

• rod střední
• verbální substantivum

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	lamentování	lamentování
genitiv	lamentování	lamentování
dativ	lamentování	lamentováním
akuzativ	lamentování	lamentování
vokativ	lamentování	lamentování
lokál	lamentování	lamentováních
instrumentál	lamentováním	lamentováními

význam

1. projev žalu, nářek, stěžování si
   • Nikdo, kdo někdy jel v Praze taxíkem, pravděpodobně neušel alespoň jednou za čas lamentování řidiče nad tím, jak těžké je taxikářské živobytí a jak složité je se uživit.

synonyma

1. lamentýrování, bědování, naříkání

související

• lamentovat
• lamentýrovat
• lamentit