čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [lɔgɔpɛdɪjɛ]

dělení

editovat
  • lo-go-pe-die

etymologie

editovat

Z řeckého λόγος (lógos, „slovo, řeč“) a παιδεία (paideíā, latinsky peadia, „výchova, vyučování“), které vychází z řec. παῖς (paĩs, „dítě“), genitiv παιδός (paidós).[1][2][3][4][5]

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ logopedie logopedie
genitiv logopedie logopedií
dativ logopedii logopediím
akuzativ logopedii logopedie
vokativ logopedie logopedie
lokál logopedii logopediích
instrumentál logopedií logopediemi

význam

editovat
  1. věda zkoumající fyziologii a patologii procesu dorozumívání, možnosti prevence a nápravy
  2. náprava vad řeči a výslovnosti

překlady

editovat

související

editovat

poznámky

editovat
  1. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „PED-2“, s. 53.
  2. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „logický“, s. 292.
  3. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „logopédie“, s. 292.
  4. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „logopedie“, s. 347.
  5. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „pedagog“, s. 457.

externí odkazy

editovat