loupežník

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [lɔʊ̯pɛʒɲiːk]

děleníEditovat

  • lou-pež-ník

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský životný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ loupežník loupežníci
genitiv loupežníka loupežníků
dativ loupežníkovi / loupežníku loupežníkům
akuzativ loupežníka loupežníky
vokativ loupežníku loupežníci
lokál loupežníkovi / loupežníku loupežnících
instrumentál loupežníkem loupežníky

významEditovat

  1. osoba páchající loupeže, většinou v terénu a s užitím násilí
    • Páni loupežníci si tryskem odvezli bedničku s jedem na trávení kojotů a zatoulaných stepních psů![1]

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-05-03]. Heslo loupežník.

  1. BATLIČKA, Otakar. Kavalíři odvahy. Ostrava : Nakladatelství Sfinga, 1992. ISBN 80-85491-05-2. Kapitola Chytrý Farguson, s. 66.

externí odkazyEditovat