švédštinaEditovat

výslovnostEditovat

podstatné jménoEditovat

  • rod střední
  • nesklonné

významEditovat

  1. nutnost

slovesoEditovat

  • způsobové

časováníEditovat

(i) aktivum pasivum
infinitiv
přítomnost måste
préteritum måste
supinum
rozkazovací zp.
příčestí
Číslo singulár plurál/
urč. tvar
Rod společný střední
přítomné
trpné

Poznámka: V ostatních časech se používá opisné vyjádření pomocí vara tvungen att (být povinen). V nářečích existuje infinitiv måsta, ve spisovné švédštině se však nepoužívá.

významEditovat

  1. muset
    • Jag måste gå. – Musím jít.