måste

švédština

výslovnost

• IPA: [˅mɔstə],  måste^{? • info}
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod střední
• nesklonné

význam

1. nutnost

sloveso

• způsobové

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	—	—
přítomnost	måste	—
préteritum	måste	—
supinum	—	—
rozkazovací zp.	—	—

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	—
trpné	—	—	—

Poznámka: V ostatních časech se používá opisné vyjádření pomocí vara tvungen att (být povinen). V nářečích existuje infinitiv måsta, ve spisovné švédštině se však nepoužívá.

význam

1. muset
   • Jag måste gå. – Musím jít.