měrka

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈmɲɛr.ka]

dělení

• měr-ka

etymologie

Od slovesa měřit pomocí přípony -ka.

varianty

• (staročesky) mierka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	měrka	měrky
genitiv	měrky	měrek
dativ	měrce	měrkám
akuzativ	měrku	měrky
vokativ	měrko	měrky
lokál	měrce	měrkách
instrumentál	měrkou	měrkami

význam

1. jednoúčelové měřidlo na odměřování tvarů, délek, objemu nebo dalších veličin
   • palivová měrka
   • měrka na svary
2. (dříve) obecně nějaká dutá jednotka objemu sypkých nebo tekutých látek

překlady

1. jednoduché měřidlo

   • slovenština: mierka ž
2. —

synonyma

1. měřidlo, (v technice) kalibr
2. měřice

související

• měrkový
• měřit