čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • mim-čo

etymologie

editovat

K substantivu mimino či miminko příponou -čo, která je prostředkem vytváření expresivních obměn.[1]. Srovnej např. mamča, kafčo, intimčo.

podstatné jméno

editovat
  • rod střední

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ mimčo mimča
genitiv mimča mimč
dativ mimču mimčům
akuzativ mimčo mimča
vokativ mimčo mimča
lokál mimču mimčách
instrumentál mimčem mimčy

význam

editovat
  1. (familiárně, expresivně) miminko

překlady

editovat
  1. nemluvně

synonyma

editovat
  1. mimino, prcek, mrně, (neutrálně) kojenec, nemluvně, děťátko, (knižně) robě, robátko

související

editovat

poznámky

editovat
  1. ŠIMANDL, Josef, ed. Slovník afixů užívaných v češtině. Praha : Karolinum, [cit. 2021-01-16]. Heslo -čo.

externí odkazy

editovat