čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • mim-čo

etymologie editovat

K substantivu mimino či miminko příponou -čo, která je prostředkem vytváření expresivních obměn.[1]. Srovnej např. mamča, kafčo, intimčo.

podstatné jméno editovat

  • rod střední

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ mimčo mimča
genitiv mimča mimč
dativ mimču mimčům
akuzativ mimčo mimča
vokativ mimčo mimča
lokál mimču mimčách
instrumentál mimčem mimčy

význam editovat

  1. (familiárně, expresivně) miminko

překlady editovat

  1. nemluvně

synonyma editovat

  1. mimino, prcek, mrně, (neutrálně) kojenec, nemluvně, děťátko, (knižně) robě, robátko

související editovat

poznámky editovat

  1. ŠIMANDL, Josef, ed. Slovník afixů užívaných v češtině. Praha : Karolinum, [cit. 2021-01-16]. Heslo -čo.

externí odkazy editovat