mluvící

Možná hledáte mluvicí.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈmlʊviːt͡siː]

dělení

• mlu-ví-cí

přídavné jméno

• slovesné činné

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	mluvící	mluvící	mluvící	mluvící	mluvící	mluvící	mluvící	mluvící
genitiv	mluvícího	mluvícího	mluvící	mluvícího	mluvících	mluvících	mluvících	mluvících
dativ	mluvícímu	mluvícímu	mluvící	mluvícímu	mluvícím	mluvícím	mluvícím	mluvícím
akuzativ	mluvícího	mluvící	mluvící	mluvící	mluvící	mluvící	mluvící	mluvící
vokativ	mluvící	mluvící	mluvící	mluvící	mluvící	mluvící	mluvící	mluvící
lokál	mluvícím	mluvícím	mluvící	mluvícím	mluvících	mluvících	mluvících	mluvících
instrumentál	mluvícím	mluvícím	mluvící	mluvícím	mluvícími	mluvícími	mluvícími	mluvícími

význam

1. který mluví (lidskou řečí)
   • Pane řediteli, pane řediteli! Já mám nápad - natřeme ho na pruhovano! Ano? Mluvící tygr, pane řediteli, bude lepší než mluvící pes.

synonyma

1. hovořící

související

• mluvicí
• mluva
• mluvíc
• umluvený
• mluvený
• mluvě