monotónní

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [mɔnɔtɔːɲiː]

děleníEditovat

  • mo-no-tón-ní

přídavné jménoEditovat

  • měkké

skloňováníEditovat

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní
genitiv monotónního monotónního monotónní monotónního monotónních monotónních monotónních monotónních
dativ monotónnímu monotónnímu monotónní monotónnímu monotónním monotónním monotónním monotónním
akuzativ monotónního monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní
vokativ monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní
lokál monotónním monotónním monotónní monotónním monotónních monotónních monotónních monotónních
instrumentál monotónním monotónním monotónní monotónním monotónními monotónními monotónními monotónními

stupňováníEditovat

stupeň tvar
pozitiv monotónní
komparativ monotónnější
superlativ nejmonotónnější

významEditovat

  1. v čase neměnný (zvuk)
    • V kabině letadla bylo slyšet jen monotónní vrčení motoru.
  2. dokola se opakující (činnost)
    • Práce v továrně byla monotónní, namáhavá a nudná.
  3. (v matematice) v celém oboru rostoucí či klesající (funkce nebo posloupnost)

překladyEditovat

  1. monotónní zvuk
  2. monotónní činnost
  3. monotónní funkce

synonymaEditovat

  1. nepřetržitý, neustálý, ustavičný
  2. jednotvárný

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2011-01-27]. Heslo monotónní.