čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [mɔnɔtɔːɲiː]

dělení

editovat
  • mo-no-tón-ní

přídavné jméno

editovat
  • měkké

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní
genitiv monotónního monotónního monotónní monotónního monotónních monotónních monotónních monotónních
dativ monotónnímu monotónnímu monotónní monotónnímu monotónním monotónním monotónním monotónním
akuzativ monotónního monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní
vokativ monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní monotónní
lokál monotónním monotónním monotónní monotónním monotónních monotónních monotónních monotónních
instrumentál monotónním monotónním monotónní monotónním monotónními monotónními monotónními monotónními

stupňování

editovat
stupeň tvar
pozitiv monotónní
komparativ monotónnější
superlativ nejmonotónnější

význam

editovat
  1. v čase neměnný (zvuk)
    • V kabině letadla bylo slyšet jen monotónní vrčení motoru.
  2. dokola se opakující (činnost)
    • Práce v továrně byla monotónní, namáhavá a nudná.
  3. (v matematice) v celém oboru rostoucí či klesající (funkce nebo posloupnost)

překlady

editovat
  1. monotónní zvuk
  2. monotónní činnost
  3. monotónní funkce

synonyma

editovat
  1. nepřetržitý, neustálý, ustavičný
  2. jednotvárný

poznámky

editovat