nepřetržitý

čeština

výslovnost

• IPA: [nɛpr̝̊ɛtr̩ʒɪtiː]

dělení

• ne-pře-tr-ži-tý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	nepřetržitý	nepřetržitý	nepřetržitá	nepřetržité	nepřetržití	nepřetržité	nepřetržité	nepřetržitá
genitiv	nepřetržitého	nepřetržitého	nepřetržité	nepřetržitého	nepřetržitých	nepřetržitých	nepřetržitých	nepřetržitých
dativ	nepřetržitému	nepřetržitému	nepřetržité	nepřetržitému	nepřetržitým	nepřetržitým	nepřetržitým	nepřetržitým
akuzativ	nepřetržitého	nepřetržitý	nepřetržitou	nepřetržité	nepřetržité	nepřetržité	nepřetržité	nepřetržitá
vokativ	nepřetržitý	nepřetržitý	nepřetržitá	nepřetržité	nepřetržití	nepřetržité	nepřetržité	nepřetržitá
lokál	nepřetržitém	nepřetržitém	nepřetržité	nepřetržitém	nepřetržitých	nepřetržitých	nepřetržitých	nepřetržitých
instrumentál	nepřetržitým	nepřetržitým	nepřetržitou	nepřetržitým	nepřetržitými	nepřetržitými	nepřetržitými	nepřetržitými

význam

1. jsoucí v jednom souvislém sledu (proudu, postupu, výkonu, dění), jenž není ničím přerušen, rozdělen

synonyma

1. plynulý, souvislý, nepřerušovaný, v kuse

antonyma

1. nesouvislý, přerušovaný, rozkouskovaný, rozdrobený, rozdělený

související

• nepřetržitě
• nepřetržitost
• přetrhnout, nepřetrhnout