náruč

čeština

výslovnost

• IPA: [naːrʊt͡ʃ]

dělení

• ná-ruč

varianty

1. (nářečně) (Litovel-Rozvadovice, ...) nárôč

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	náruč	náruče
genitiv	náruče / náruči	náručí
dativ	náruči	náručím
akuzativ	náruč	náruče
vokativ	náruči	náruče
lokál	náruči	náručích
instrumentál	náručí	náručemi

význam

1. rozpřažené paže připravené k objetí

slovní spojení

• sevřít v náručí

související

• ruka
• ruční
• ručka
• náruční
• otevřená náruč