návštěva

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • ná-vště-va

etymologieEditovat

Souvisí s návěští.[1]

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ návštěva návštěvy
genitiv návštěvy návštěv
dativ návštěvě návštěvám
akuzativ návštěvu návštěvy
vokativ návštěvo návštěvy
lokál návštěvě návštěvách
instrumentál návštěvou návštěvami

významEditovat

  1. příjezd nebo příchod k někomu s cílem pobýt tam nějakou dobu
    • Přijely za námi na dlouhou návštěvu, ačkoliv jsme je nezvali.
    • Odpusťte, pane závodní, že vás nemocná matka zve na návštěvu.[2]
    • Na první a poslední návštěvu demokratického Československa přijel papež v květnu 1990.
  2. příchod se záměrem účastnit se něčeho
    • Alfred (…) proto co den odkládal provedení svého plánu, který, jak víme, vrcholil se prozatím v tom, aby přiměl baronku k návštěvě vlasteneckého divadla[3]
  3. ten, který koná návštěvu (1); hosté
    • Čekáme zítra velmi vzácnou návštěvu.

překladyEditovat

  1. příchod za účelem na čas zůstat
  2. docházka
  3. hosté

synonymaEditovat

  1. pobyt, (expresivně) táčky
  2. docházka
  3. host, návštěvník, hosté

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „navštívit“, s. 404.
  2. František Sokol-Tůma: Na šachtě, Praha 1948
  3. STANKOVSKÝ, Josef Jiří. Vlastencové z Boudy. Praha : Theodor Mourek, 1877
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2010-09-15, [cit. 2013-03-04]. Heslo návštěva.