nadrženec

čeština

výslovnost

• IPA: [nadr̩ʒɛnɛt͡s]

dělení

• na-dr-že-nec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	nadrženec	nadrženci
genitiv	nadržence	nadrženců
dativ	nadrženci / nadržencovi	nadržencům
akuzativ	nadržence	nadržence
vokativ	nadrženče	nadrženci
lokál	nadrženci / nadržencovi	nadržencích
instrumentál	nadržencem	nadrženci

význam

1. (ironicky) sexuálně neuspokojený mladík, nadržený muž

související

• nadržencův
• nadrženkyně
• nadrženectví
• nadrženecký