namachrovaný

čeština

výslovnost

• IPA: [namaxrɔvaniː]

etymologie

Utvořeno ke slovesu machrovat, které vzniklo ze substantiva machr a to z německého Macher, jež vychází ze slovesa machen.

přídavné jméno

• tvrdé

význam

1. (hovorově, expresivně, hanlivě) oplývající přehnaným, nemístným sebevědomím (k němuž mluvčí nevidí dostatečné oprávnění či důvod)
   • Jsem si ale celkem jistý, že obrázky z Manhattanu a Bronxu umravní lecjakého namachrovaného amíka a během nějaké doby si i tam uvědomí všichni vo co gou a také začnou dodržovat kupu opatření možná i bez jakéhokoliv nařízení. Prostě si také brzy cvrknou do gatí a začnou se té neškodné chřipečky adekvátně bát.
   • „Fakt? Oni si tě tam po tý ostudě ještě chtějí nechat?“ Začaly jí hořet tváře, začala šátrat hlouběji. „Večerník na plky v nějakým namachrovaným pořadu na P3 zvysoka kašle.“ Přistoupil k ní a znovu ji objal. „Je mi fuk, co se o tobě říká,“ zašeptal. „I když všichni tvrdí, že jsi k ničemu, pro mě jsi jednička!“

synonyma

1. chvástavý, holedbavý, přezíravý, vychloubačný

související

• namachrovanost
• machrovat
• namachrovaně
• machrovský