češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ɔbɪt͡ʃɛj]

děleníEditovat

  • oby-čej

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský neživotný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ obyčej obyčeje
genitiv obyčeje obyčejů
dativ obyčeji obyčejům
akuzativ obyčej obyčeje
vokativ obyčeji obyčeje
lokál obyčeji obyčejích
instrumentál obyčejem obyčeji

významEditovat

  1. ustálený způsob, zvyk
    • lidový obyčej
    • Vzpomínáme zejména na obyčej rolníkův vsazovati posvěcené ratolístky do rohů polí, hotovení pečiva, t. zv. jidášků, jež s medem se požívají, umývání obličeje a rukou pod širým nebem,..[1]

překladyEditovat

  1. zvyk

synonymaEditovat

  1. mrav

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. VACEK, František. Pašijový týden. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. Dostupné: <s:Ottův slovník naučný/Pašijový týden>. Díl 19, s. 309–310.