obyvatel

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔbɪvatɛl]
•  obyvatel^{? • info}

dělení

• oby-va-tel

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	obyvatel	obyvatelé
genitiv	obyvatele	obyvatelů / obyvatel
dativ	obyvateli / obyvatelovi	obyvatelům
akuzativ	obyvatele	obyvatele
vokativ	obyvateli	obyvatelé
lokál	obyvateli / obyvatelovi	obyvatelích
instrumentál	obyvatelem	obyvateli

význam

1. kdo něco obývá, někde sídlí
   • Česko má více než 10 milionů obyvatel.

překlady

1. kdo něco obývá

   • angličtina: inhabitant, habitant, resident, dweller
   • finština: asukas
   • francouzština: habitant m, résident m
   • italština: abitante m
   • latina: incola m
   • maďarština: lakos
   • němčina: Einwohner m, Bewohner m
   • polština: mieszkaniec m, obywatel m
   • portugalština: habitante c, residente c
   • ruština: житель m
   • slovenština: obyvateľ m
   • španělština: habitante c, residente c
   • tagalština: nakatira

související

• obyvatelka

odkazy na jiné projekty

• Příloha:Vyjmenovaná slova (čeština)

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-08-06]. Heslo obyvatel.

externí odkazy

• Článek Obyvatel ve Wikipedii
• Téma Obyvatel ve Wikicitátech