Příloha:Vyjmenovaná slova (čeština)
B
editovatvlastní jména
editovatF
editovatŽádná slova českého původu s y po f neexistují.[1] S y se tak v češtině píší jen některá slova cizího původu. Kvůli jeho obojetnosti je někdy i f uváděno v přehledech vyjmenovaných slov.
- fyzika, refýž, zefýr, chlorofyl, stafylokok, dále fylogeneze, fylogeografie a další slova s předponou fylo- (pozor, ne filo-), fytoplasma, fytoplankton a další slova s předponou fyto-, obojetnost se také projevuje v koncovce -y (karafy, Mustafy vs. po kafi)
vlastní jména
editovat- –
L
editovat- slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, slynout, plytký, vlys
vlastní jména
editovatM
editovat- my, mýt, myslit, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mýto, mykat, mys, sumýš
vlastní jména
editovatP
editovat- pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýří, pýřit se, čepýřit se, pyj, opyš
vlastní jména
editovatS
editovatvlastní jména
editovatV
editovat- vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, cavyky, vyza, předpona vy-/vý-
vlastní jména
editovatZ
editovatvlastní jména
editovatreference
editovat- ↑ ŠAUR, Vladimír. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Praha : Ottovo nakladatelství, 2004. 448 s. ISBN 80-7181-133-5.
externí odkazy
editovat- Článek Vyjmenovaná slova ve Wikipedii