odsuzovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔt͡sʊzɔvat]

dělení

• od-su-zo-vat

sloveso

• tranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	odsuzuji / (hovorově) odsuzuju	odsuzuješ	odsuzuje	odsuzujeme	odsuzujete	odsuzují / (hovorově) odsuzujou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	odsuzuj	odsuzujme	odsuzujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	odsuzoval	odsuzovala	odsuzovalo	odsuzovali	odsuzovaly	odsuzovala
trpné	odsuzován	odsuzována	odsuzováno	odsuzováni	odsuzovány	odsuzována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	odsuzuje	odsuzujíc	odsuzujíce

význam

1. prohlašovat za morálně nepřijatelný
2. (v právu) ukládat trest (obžalovanému)

překlady

1. zavrhovat

   • angličtina: condemn, denounce, reprobate, decry
   • francouzština: condamner, dénoncer
   • němčina: verurteilen
   • ruština: осуждать
   • řečtina: αποδοκιμάζω
   • slovenština: odsudzovať
2. ukládat trest

   • angličtina: sentence
   • francouzština: condamner, (zastarale, v právu) sentencier
   • němčina: verurteilen
   • ruština: осуждать
   • slovenština: odsudzovať

synonyma

1. zavrhovat
2. —

antonyma

1. —
2. osvobozovat

související

• odsouzený
• odsouzení
• odsoudit
• odsudek

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2022-02-24]. Heslo odsuzovat.