okořenit

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈʔɔkɔr̝ɛɲɪt]

děleníEditovat

  • oko-ře-nit

slovesoEditovat

  • dokonavé
  • tranzitivní

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Budoucí čas okořením okořeníš okoření okořeníme okořeníte okoření
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
okořeň okořeňme okořeňte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné okořenil okořenila okořenilo okořenili okořenily okořenila
Trpné okořeněn okořeněna okořeněno okořeněni okořeněny okořeněna
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Minulý okořeniv okořenivši okořenivše

významEditovat

  1. změnit, zvýraznit chuť jídla pomocí koření
    • Omyl nejspíše způsobil otravu sedmičlenné rodiny při obědě na Boží hod ve Vratimově u Ostravy. Seniorka totiž pečenou kachnu zřejmě omylem „okořenila“ drogou.[1]

překladyEditovat

  1. kořením zvýraznit chuť pokrmu

synonymaEditovat

  1. dochutit

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. WOJNAR, Petr. Otravu u rodinného oběda způsobila droga. Seniorka kořenila marihuanou. iDNES.cz [online]. 2018-01-03 [cit. 2018-01-05]. Dostupné online.