Podle agenturních zpráv doslova prohlásil, že je „lepší chudoba než opulentní život, který ubíjí myšlení“. Repliku profesora Václava Hořejšího o rozdílu mezi opulencí a životním standardem pak označil Václav Klaus za „odborářský postoj“.[1]
Je to živelně čtivý napínavý příběh z novozélandského zlatokopeckého městečka Hokitika, odkazující jazykovou opulencí, stylem či kapitolovými paratexty k viktoriánské próze i k dobrodružným románům z „frontieru“..[2]
Ses concitoyens le regardaient comme un homme d'une grande opulence. Il possédait cinquante feddans de bonne terre; cinq gamousses, dix bœufs mugissaient dans ses étables. – Jeho spoluobčané ho považovali za velmi bohatého člověka. Vlastnil padesát feddanů dobré půdy, pět buvolů a deset býků bučelo v jeho stájích.[3]