čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • opus

podstatné jméno

editovat

skloňování (1)

editovat
  • rod mužský neživotný


pád \ číslo jednotné množné
nominativ opus opusy
genitiv opusu opusů
dativ opusu opusům
akuzativ opus opusy
vokativ opuse opusy
lokál opusu opusech
instrumentál opusem opusy

Poznámka: skloňování v mužském rodě neživotném převažuje nad nesklonnou variantou v rodě středním.[1]

skloňování (2)

editovat
  • rod střední
  • nesklonné


pád \ číslo jednotné množné
nominativ opus opus
genitiv opus opus
dativ opus opus
akuzativ opus opus
vokativ opus opus
lokál opus opus
instrumentál opus opus

význam

editovat
  1. umělecké, nejčastěji hudební dílo
    • Byla to horká lázeň pro takového provinilce, jehož opus Skuherský podrobil kousavé, zdrcující kritice, která končila nezřídka krutým výsměchem.[2]
  2. (v hudbě) skladba nebo soubor skladeb mající v seznamu děl skladatele stejné pořadové číslo
    • Beethovenova slavná Symfonie č. 9 d moll, S Ódou na radost, opus 125

překlady

editovat
  1. umělecké dílo

synonyma

editovat
  1. dílo
  2. dílo, (zkratka) op.

související

editovat

angličtina

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: ['əʊpəs]

podstatné jméno

editovat

skloňování

editovat
pád \ číslo singulár plurál
nominativ opus opuses / opera

význam

editovat
  1. opus
    • The painter's last opus was a dedication to all things living, in a surprising contrast to all of his prior work – Malířovo poslední opus bylo zasvěceno všemu živému, v překvapivém kontrastu k jeho vešekeré dosavadní tvorbě.

francouzština

editovat

výslovnost

editovat

podstatné jméno

editovat

skloňování

editovat
pád \ číslo singulár plurál
nominativ opus opus

význam

editovat
  1. opus
    • Mozart: Sonate pour deux pianos: 2eme mouvement. Opus K.448 – Mozartova Sonáta pro dvě piána, druhá věta, opus č. 448 dle Köchelova seznamu.

podstatné jméno

editovat
  • rod střední (neutrum)
  • 3. deklinace

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ opus opera
genitiv operis operum
dativ operī operibus
akuzativ opus opera
vokativ opus opera
ablativ opere operibus

význam

editovat
  1. dílo, práce
    • Quilibet autem artifex intendit suo operi dispositionem optimam inducere, non simpliciter, sed per comparationem ad finem. – Každý tvůrce se snaží udělit svému dílu co nejlepší dispozici, a to nikoliv v absolutním smyslu, nýbrž ve vztahu k zamýšlenému účelu.[3]

související

editovat

polština

editovat

podstatné jméno

editovat

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ opus opusy
genitiv opusu opusów
dativ opusowi opusom
akuzativ opus opusy
instrumentál opusem opusami
lokál opusie opusach
vokativ opusie opusy

význam

editovat
  1. opus

portugalština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ɔ. 'pʊʃ]

sloveso

editovat

význam

editovat
  • postavil(a) jsem (se) proti, 1.osoba jednotného čísla indikativu minulého času prostého (pretérito perfeito) slovesa opor

související

editovat

rumunština

editovat

sloveso

editovat

význam

editovat
  • příčestí trpné slovesa opune

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-04-08]. Heslo opus.
  2. Karel Knittl: F. Z. Skuherský
  3. Tomáš Akvinský: Summa theologiae

externí odkazy

editovat
  •   Článek Opus ve Wikipedii