ord
dánštinaEditovat
výslovnostEditovat
etymologieEditovat
Ze staroseverského orð, to z pragermánského *wurdą, to z protoindoevropského *werdʰo-.
podstatné jménoEditovat
- rod střední
významEditovat
- slovo
- få det sidste ord – mít poslední slovo
souvisejícíEditovat
irštinaEditovat
podstatné jméno (1)Editovat
- rod mužský
významEditovat
etymologie (2)Editovat
Ze staroirského ordd, to z latinského ōrdō.
podstatné jméno (2)Editovat
- rod mužský
významEditovat
souvisejícíEditovat
norštinaEditovat
výslovnostEditovat
- IPA: [uːɾ]
etymologieEditovat
Ze staroseverského orð, to z pragermánského *wurdą, to z protoindoevropského *werdʰo-.
podstatné jménoEditovat
- rod střední
významEditovat
- slovo (1)
- Jeg forstår ikke dette ordet. – Nerozumím tomuto slovu.
- Jeg kan allerede mange islandske ord. – Znám už hodně islandských slov.
- slovo (2)
- Jeg gir deg mitt ord på at jeg skal være der i tide. – Dal jsem Vám [čestné] slovo, že tam budu včas.
- slovo (4), možnost se vyslovit
- Jeg overlater ordet til min kollega. – Předám slovo kolegovi.
- řeč, rozhovor, slovíčko, promluvit si
- Kunne vi få et ord med deg? – Můžeme si s Vámi promluvit?/Na slovíčko.
- pověst
- Han har godt ord på seg. – Má dobrou pověst.
synonymaEditovat
souvisejícíEditovat
rétorománštinaEditovat
příslovceEditovat
významEditovat
švédštinaEditovat
výslovnostEditovat
- IPA: [uːɖ]
podstatné jménoEditovat
- rod střední
skloňováníEditovat
| Substantivum (i) | singulár | plurál | ||
|---|---|---|---|---|
| neurč. | urč. | neurč. | urč. | |
| nominativ | ord | ordet | ord | orden |
| genitiv | ords | ordets | ords | ordens |