osobní

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔsɔbɲiː]
•  osobní^{? • info}

dělení

• osob-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	osobní	osobní	osobní	osobní	osobní	osobní	osobní	osobní
genitiv	osobního	osobního	osobní	osobního	osobních	osobních	osobních	osobních
dativ	osobnímu	osobnímu	osobní	osobnímu	osobním	osobním	osobním	osobním
akuzativ	osobního	osobní	osobní	osobní	osobní	osobní	osobní	osobní
vokativ	osobní	osobní	osobní	osobní	osobní	osobní	osobní	osobní
lokál	osobním	osobním	osobní	osobním	osobních	osobních	osobních	osobních
instrumentál	osobním	osobním	osobní	osobním	osobními	osobními	osobními	osobními

význam

1. související s určitou osobou či s osobami obecně
   • Tento byt je v osobním vlastnictví.
   • Vychovatelka nepřežila té hanby, dala se přejet u Veleslavína osobním vlakem, který se na té překážce vyšinul z kolejí, přičemž zahynulo osmnáct lidí a dvanáct bylo těžce raněno, mezi zabitými byl obchodník s ptáky.

překlady

1. související s určitou osobou či s osobami obecně

   • angličtina: personal
   • bulharština: личен
   • esperanto: persona
   • francouzština: personnel
   • italština: personale
   • korejština: 개인의
   • němčina: persönlich, Personal-
   • polština: osobisty, osobowy
   • rumunština: personal
   • ruština: личный
   • slovenština: osobný

synonyma

1. soukromý

antonyma

1. veřejný, neosobní

související

• osoba
• osobitý
• osobně
• osobnost

slovenština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔsɔbniː]

homofony

• osobný

přídavné jméno

význam

1. nominativ plurálu mužského rodu životného adjektiva osobný

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-06-17]. Heslo osobní.