osobitý

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔsɔbɪtiː]

dělení

• oso-bi-tý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	osobitý	osobitý	osobitá	osobité	osobití	osobité	osobité	osobitá
genitiv	osobitého	osobitého	osobité	osobitého	osobitých	osobitých	osobitých	osobitých
dativ	osobitému	osobitému	osobité	osobitému	osobitým	osobitým	osobitým	osobitým
akuzativ	osobitého	osobitý	osobitou	osobité	osobité	osobité	osobité	osobitá
vokativ	osobitý	osobitý	osobitá	osobité	osobití	osobité	osobité	osobitá
lokál	osobitém	osobitém	osobité	osobitém	osobitých	osobitých	osobitých	osobitých
instrumentál	osobitým	osobitým	osobitou	osobitým	osobitými	osobitými	osobitými	osobitými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	osobitý
komparativ	osobitější
superlativ	nejosobitější

význam

1. který má neopakovatelné vlastnosti a je odlišný od ostatních
   • Oblíbené jsou likéry obsahující vétší množství součástek v takovém poměru, aby žádná nepřevládala, ale při tom aby měl výrobek lahodnou, osobitou chuť.
   • A to ještě nemluvím o kořenech, co tam je podivuhodných a osobitých rozdílů v barvě i růstu, co do vlášení, dřevnatosti, prýtování a rozlohy; to už člověk nemůže dost dobře ocenit a snad jen nějaký Stvořitel se na to se zálibou dívá…

překlady

1. odlišný od ostatních

   • angličtina: distinctive, original, characteristic
   • francouzština: distinctif, original
   • němčina: eigenartig
   • ruština: своеобразный, оригинальный
   • řečtina: πρωτότυπος, διακριτικός

synonyma

1. rázovitý, jedinečný, neopakovatelný, originální, svérázný

antonyma

1. běžný, tuctový

související

• osobitost
• osobitě

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-06-26]. Heslo osobitý.