čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • o-trá-vit

etymologie editovat

Z praslovanského *traviti, což je iterativum k *truti, které vychází z indoevropského *treu- 'drobit, třít', které je od kořene *ter-, z nějž například anglické throw, německé drehen, latinské tero a naše třít.[1][2]

sloveso editovat

  • tranzitivní
  • dokonavé

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas otrávím otráví otrávíte otrávíš otrávíme otráví
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
otrav otravme otravte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné otrávil otrávila otrávilo otrávili otrávily otrávila
trpné otráven otrávena otráveno otráveni otráveny otrávena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý otráviv otrávivši otrávivše

význam editovat

  1. usmrtit jedem
    • Podle historika Tacita dal budoucí císař Nero nejen otrávit svého nevlastního bratra Britannika, ale také přinutil k sebevraždě svoji první manželku Octavii.
  2. znepříjemnit, pokazit
    • Kdo vám otrávil dovolenou tentokrát?
    • Takové nadbytečné sekýrování – koho by to neotrávilo!

synonyma editovat

  1. intoxikovat, zahubit, namíchat, dát utrejch
  2. znechutit, zkazit, zprudit

související editovat

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „trávit“, s. 671.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „třít“, s. 681.