pánovitý

čeština

výslovnost

• IPA: [paːnɔvɪtiː]

dělení

• pá-no-vi-tý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	pánovitý	pánovitý	pánovitá	pánovité	pánovití	pánovité	pánovité	pánovitá
genitiv	pánovitého	pánovitého	pánovité	pánovitého	pánovitých	pánovitých	pánovitých	pánovitých
dativ	pánovitému	pánovitému	pánovité	pánovitému	pánovitým	pánovitým	pánovitým	pánovitým
akuzativ	pánovitého	pánovitý	pánovitou	pánovité	pánovité	pánovité	pánovité	pánovitá
vokativ	pánovitý	pánovitý	pánovitá	pánovité	pánovití	pánovité	pánovité	pánovitá
lokál	pánovitém	pánovitém	pánovité	pánovitém	pánovitých	pánovitých	pánovitých	pánovitých
instrumentál	pánovitým	pánovitým	pánovitou	pánovitým	pánovitými	pánovitými	pánovitými	pánovitými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	pánovitý
komparativ	pánovitější
superlativ	nejpánovitější

význam

1. mající snahu rozkazovat druhým, přikazovat jim, vládnout nad nimi
   • Homérův Agamemnón byl mocný král a statečný bojovník, ale nadmíru pyšný, pánovitý, ješitný a domýšlivý a nadmíru sobecký.

související

• pánovitě
• pánovitost
• panovat
• pán
• panovník