| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
pánovitost
|
pánovitosti
|
| genitiv
|
pánovitosti
|
pánovitostí
|
| dativ
|
pánovitosti
|
pánovitostem
|
| akuzativ
|
pánovitost
|
pánovitosti
|
| vokativ
|
pánovitosti
|
pánovitosti
|
| lokál
|
pánovitosti
|
pánovitostech
|
| instrumentál
|
pánovitostí
|
pánovitostmi
|
- snaha rozkazovat druhým, přikazovat jim, vládnout nad nimi
- V tónu jeho řeči zněla pánovitost, vědomí, že udílí milost, které se nemůže odolat.[1]
- panovačnost, autoritativnost
- ↑ MERHAUT, Josef. Černá pole. Výbor z próz. Brno : Krajské nakladatelství v Brně, 1964. 313 s. ISBN 47-006-64. Kapitola Had, s. 87.
