příbytník

čeština

výslovnost

• IPA: [přiːbitňiːk]

dělení

• pří-byt-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	příbytník	příbytníci
genitiv	příbytníka	příbytníků
dativ	příbytníkovi	příbytníkům
akuzativ	příbytníka	příbytníky
vokativ	příbytníku	příbytníci
lokál	příbytníkovi	příbytnících
instrumentál	příbytníkem	příbytníky

význam

1. (v obecném jazyce, studentský slang) spolubydlící; ten, kdo bydlí ve stejném pokoji nebo bytě
   • Sdílím byt se třemi příbytníky.

synonyma

• spolubydlící
• spolubydlič
• spolubydla

související

• spolubydlův
• spolubydlení