přímluvkyně

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpr̝̊iːmlʊfkɪɲɛ]

dělení

• pří-mluv-ky-ně

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	přímluvkyně	přímluvkyně
genitiv	přímluvkyně	přímluvkyň / přímluvkyní
dativ	přímluvkyni	přímluvkyním
akuzativ	přímluvkyni	přímluvkyně
vokativ	přímluvkyně	přímluvkyně
lokál	přímluvkyni	přímluvkyních
instrumentál	přímluvkyní	přímluvkyněmi

význam

1. žena, která se za něco nebo někoho přimlouvá (nebo přimlouvala, resp. přimluvila)

překlady

1. • latina: intercestrix ž, advocata ž
   • němčina: Fürsprecherin ž
   • ruština: ходатайница ž, защитница ž

synonyma

1. zastánkyně, (v náboženství, v křesťanství) orodovnice

související

• přímluvkynin
• přímluvce
• přímluva
• přimluvit se, přimlouvat se