příslušník

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̝̊iːslʊʃɲiːk]

dělení

• pří-slu-š-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	příslušník	příslušníci
genitiv	příslušníka	příslušníků
dativ	příslušníkovi / příslušníku	příslušníkům
akuzativ	příslušníka	příslušníky
vokativ	příslušníku	příslušníci
lokál	příslušníkovi / příslušníku	příslušnících
instrumentál	příslušníkem	příslušníky

význam

1. osoba, náležející k určité vymezené skupině
2. (zastarale) policista, zkráceně příslušník (1) Veřejné bezpečnosti

překlady

1. člen

   • angličtina: member
   • francouzština: membre m
   • italština: membro m
   • němčina: Angehöriger m, Mitglied s
   • slovenština: príslušník m
   • srbština (cyrilice): припадник m
   • srbština (latinka): pripadnik m
2. —

synonyma

1. člen
2. esenbák, policajt

související

• příslušnice
• příslušníkův
• příslušný
• příslušně
• příslušenství
• příslušet

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-08-27]. Heslo příslušník.