příslušet

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈpr̝̊iːslʊʃɛt]

děleníEditovat

  • pří-slu-šet

slovesoEditovat

  • tranzitivní
  • nedokonavé

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas přísluším příslušíš přísluší příslušíme příslušíte příslušejí / přísluší
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
příslušej příslušejme příslušejte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné příslušel příslušela příslušelo příslušeli příslušely příslušela
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný příslušeje / přísluše příslušejíc / příslušíc příslušejíce / příslušíce

významEditovat

  1. (příslušet (k) něčemu) mít takové vlastnosti, které opravňují přiřazení do určité skupiny či oblasti
    • A tak má každý balón svoji duši, duši neviditelnou, co ho nese vzhůru, dál mi to rozebírat nepřísluší, na to jsou odborníci nahoře na kůru.[1]

synonymaEditovat

  1. náležet, patřit, (knižně, řidčeji) přináležet

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. Bratři Ebenové: O balónu