čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [pɔbɔʊ̯r̝ɛɲiː]

dělení editovat

  • po-bou-ře-ní

podstatné jméno editovat

  • rod střední

význam editovat

  1. vzedmutí velmi silného veřejného, kolektivního hněvu, nesouhlasu, odmítnutí apod.
    • Vlastností všech extremistických organizací je nenávist ke kompromisu, a proto násilné akce směřovaly ponejvíce proti stoupencům polsko-ukrajinského sblížení na obou stranách. Takové spektakulární atentáty obvykle provokují ústřední moc k „utažení šroubů“, což zas vyvolává žádoucí pobouření mezi masami a vhání je do náruče teroristů.[1]

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ pobouření pobouření
genitiv pobouření pobouření
dativ pobouření pobouřením
akuzativ pobouření pobouření
vokativ pobouření pobouření
lokál pobouření pobouřeních
instrumentál pobouřením pobouřeními

překlady editovat

  1. okamžitý kolektivní negativní cit

synonyma editovat

  1. skandál, rozhořčení, indignace, pohoršení

související editovat

poznámky editovat

  1. David SVOBODA: Přízrak bloudí dál..., Dějiny a současnost, říjen 2014