čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [pɔbɔʊ̯r̝ɛɲiː]

dělení

editovat
  • po-bou-ře-ní

podstatné jméno

editovat
  • rod střední

význam

editovat
  1. vzedmutí velmi silného veřejného, kolektivního hněvu, nesouhlasu, odmítnutí apod.
    • Vlastností všech extremistických organizací je nenávist ke kompromisu, a proto násilné akce směřovaly ponejvíce proti stoupencům polsko-ukrajinského sblížení na obou stranách. Takové spektakulární atentáty obvykle provokují ústřední moc k „utažení šroubů“, což zas vyvolává žádoucí pobouření mezi masami a vhání je do náruče teroristů.[1]

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ pobouření pobouření
genitiv pobouření pobouření
dativ pobouření pobouřením
akuzativ pobouření pobouření
vokativ pobouření pobouření
lokál pobouření pobouřeních
instrumentál pobouřením pobouřeními

překlady

editovat
  1. okamžitý kolektivní negativní cit

synonyma

editovat
  1. skandál, rozhořčení, indignace, pohoršení

související

editovat

poznámky

editovat
  1. David SVOBODA: Přízrak bloudí dál..., Dějiny a současnost, říjen 2014