područí

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔdrʊt͡ʃiː]

dělení

• pod-ru-čí

varianty

1. (archaicky) područ (rod ženský)

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	područí	područí
genitiv	područí	područí
dativ	područí	područím
akuzativ	područí	područí
vokativ	područí	područí
lokál	područí	područích
instrumentál	područím	područími

význam

1. (řidčeji, knižně) podřízenost někomu, nadvláda někoho nad někým
   • Smiluj se nad námi a pomoz nám: Ať se nikdy nedostaneme do područí hříchu, ať žijeme v bezpečí před každým zmatkem a s nadějí očekáváme požehnaný příchod našeho Spasitele Ježíše Krista.

překlady

1. nadvláda

   • angličtina: subjection, thrall
   • francouzština: servitude ž
   • italština: soggezione ž
   • němčina: Vorherrschaft ž
   • ruština: кабала ž
   • slovenština: područie s

synonyma

1. rabství, poroba, (neutrálně) otroctví, nadvláda, nesvoboda, poddanství, nevolnictví, závislost

související

• ruka
• područenství, područenec, područník (arch., z http://kott.ujc.cas.cz/)

slovní spojení

• dostat se z područí, vymanit se z područí
• dostat se do područí