čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈpɔdvɛt͡ʃɛr]

dělení

editovat
  • pod-ve-čer

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ podvečer podvečery
genitiv podvečera podvečerů
dativ podvečeru podvečerům
akuzativ podvečer podvečery
vokativ podvečere podvečery
lokál podvečere podvečerích
instrumentál podvečerem podvečery

význam

editovat
  1. doba mezi odpolednem a večerem; konec odpoledne
    • Zas na rozcestí chlapeckých let stoje otázku kladu si pln nepokoje, co doma zří zde ve mně cizince. Je podvečer a chladná mlha dnes tu. Kdybych byl volil tenkrát jinou cestu, co čekalo na druhé pěšince?[1]
    • Když sousedé jdou vždycky v podvečeru s kosami domů na mohutných zádech, jich siluety ztrácejí se v šeru pod nebem, jež má blankytový nádech, na pasech brousky se jim kolébají.[2]
    • Chceš-li více viděti a více slyšeti, přijď v podvečer noci filipojakubské, až vzejde večernice.[3]
    • Kdys v podvečer jsem stál na břehu řeky. Svit červánků po vlnách jemně splýval, a jak zpěv nymf, tak dojemný a měkký hlas keři táh’ a každý list se kýval.[4]

překlady

editovat
  1. doba krátce před večerem

příslovce

editovat

význam

editovat
  1. (zastarale) v podvečerv době mezi odpolednem a večerem
    • Podvečer tvá čeládka, co k slepici kuřátka, k ochraně tvé hledíme, laskavý Hospodine.[5]
    • Kdy vás spatří oko moje, hory drahé, milé hory, vás, vy krásné vonné sady, a ty temné šumné bory? (…) Tě, besídko, v níž co dívka podvečer jsem sedávala, s touhou lásky blahosnivé na milence čekávala?[6]

překlady

editovat

synonyma

editovat
  1. navečer, k večeru

poznámky

editovat