poleno

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpɔlɛnɔ]

dělení

• po-le-no

etymologie

Je asi zpodstatnělým příčestím trpným od praslovanského slovesa *polěti (hořet). Další možný výklad dává jméno do souvislosti s půl, čili původním významem by bylo rozštípnutý špalek.

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	poleno	polena
genitiv	polena	polen
dativ	polenu	polenům
akuzativ	poleno	polena
vokativ	poleno	polena
lokál	polenu / poleně	polenech
instrumentál	polenem	poleny

význam

1. kus palivového dřeva vzniklý rozštípnutím špalku
   • V šupně máme uložena polena z tvrdého dřeva.
2. nadávka neohrabanému nešikovnému člověku
   • To poleno to pěkně pokazilo.

překlady

1. kus dřeva

   • angličtina: log, firewood
   • běloruština: палена s
   • čínština: 木頭
   • finština: tukki, hirsi
   • francouzština: bûche ž
   • italština: ceppo m
   • japonština: 薪
   • korejština: 통나무
   • latina: cala ž
   • litevština: malka ž, kaladė ž
   • lotyština: malka ž
   • němčina: Scheit s
   • nizozemština: houtblok m
   • okcitánština: cepa ž
   • polština: polano s
   • portugalština: cepo m
   • ruština: полено s, колода ž
   • řečtina: κούτσουρο s
   • slovenština: poleno s
   • staroslověnština: полѣно s
   • svahilština: kikingi
   • španělština: leño m
   • švédština: stock c
   • turečtina: tomruk
   • ukrajinština: поліно s, колода ž
2. nadávka

   • angličtina: klutz, dunce
   • slovenština: poleno s

související

• polínko
• polínečko

fráze a idiomy

• tupý jak poleno
• hluchý jak poleno
• spát jak poleno
• Čech, Rus, svazák atd. jak poleno

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2018-11-13]. Heslo poleno.