popelář

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpɔ.pɛ.laːr̝̊]

dělení

• po-pe-lář

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	popelář	popeláři
genitiv	popeláře	popelářů
dativ	popeláři / popelářovi	popelářům
akuzativ	popeláře	popeláře
vokativ	popeláři	popeláři
lokál	popeláři / popelářovi	popelářích
instrumentál	popelářem	popeláři

význam

1. člověk živící se odvážením odpadků
   • Popelář nechal kontejter uprostřed silnice a odjel.
2. (dříve) člověk vyrábějící popel

překlady

1. odvozce odpadků

   • angličtina: dustman
   • francouzština: éboueur m
   • němčina: Müllwerker m
   • slovenština: smetiar m
2. —

související

• popel
• popelářský
• popelářka
• popelářství

poznámky

• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2013-05-30]. Heslo popelář.

externí odkazy

• Článek Popelář ve Wikipedii