čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [pɔpɛlɲiːk]

dělení

editovat
  • po-pel-ník

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ popelník popelníky
genitiv popelníku popelníků
dativ popelníku popelníkům
akuzativ popelník popelníky
vokativ popelníku popelníky
lokál popelníku popelnících
instrumentál popelníkem popelníky

význam

editovat
  1. prostor pod roštem kam propadávají zbytky ze spalovacího prostoru
    • Jen hodiny cvakaly, oheň praskal, pes odfukoval, a dole u kamen skřípala malá dvířka popelníku, na kterých si nožkou hrála paní rechtorka.[1]
  2. nádobka na popel z cigaret

překlady

editovat
  1. prostor
  2. nádobka

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Alois Mrštík: Dobré duše

externí odkazy

editovat